Nenechte se odradit mýty a polopravdami, které kolují o virtuálím sídle. Nejčastější z nich vyvracíme v našem článku. Chcete vědět víc? Napište nám.
Pokud jste doteď nevyužili možnosti založení virtuální kanceláře, je pochopitelné, že zpočátku z toho můžete mít určité obavy. Rozhodně se ale nenechte vyvést z míry různými mýty a polopravdami o jejich fungování a raději si přečtěte tento článek.
Živnostník si nemůže založit virtuální sídlo
Na rozdíl od právnické osoby nemusí mít podnikající fyzická osoba zřízené sídlo podnikání. Pokud žádné nemá, do živnostenského rejstříku se uvádí adresa jejího trvalého pobytu. V případě, že se ale živnostník rozhodne pro virtuální sídlo firmy, stačí předložit dokument o zřízení sídla na živnostenském úřadě.
Virtuální kancelář představuje prostor pro podvodníky, kteří se pokoušejí skrýt své podnikání
Nelze vyloučit, že se to může stát, skutečnost je ale taková, že virtuální sídla jsou zpravidla doménou drobných podnikatelů, kteří se snaží ušetřit náklady na provoz svého podnikání. Kromě toho má finanční úřad právo takzvaně delegovat místní příslušnost, pokud se domnívá, že podnikatel účelově změnil adresu svého podnikání např. do jiného kraje. Virtuální sídlo tedy nekryje podvodníky.
Označení firmy na budově není nutné
Živnostenský zákon § 31, odstavec 2 jasně říká, že „podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání“. Jde tedy o mýtus, protože tato podmínka je stanovena zákonem. Není podstatné, zda štítek s názvem firmy bude na fasádě, sloupku nebo na dveřích, být tam ale musí.
Virtuální sídlo = častější kontroly z úřadu
Statistiky dokládají, že nejčastějším důvodem pro zvýšení kontroly je pasivní komunikace ze strany firem nebo firma bez příjmu a historie, registrované často kvůli DPH. Tím pádem není důležité sídlo, ale váš způsob komunikace s úřadem.