V podnikání je důležité rozumět rozdílu mezi daňovými a nedaňovými náklady, protože správné rozlišení může významně ovlivnit výši daní, které nakonec zaplatíte. Jak poznat, které náklady lze uznat pro daňové účely a které naopak ne?
V podnikání je velmi důležité pochopit rozdělení daňových a nedaňových nákladů. Rozlišování mezi nimi může zásadně ovlivnit, kolik daní budete muset ve výsledku odvádět. Jak přesně poznat, které náklady jsou daňově uznatelné a které nikoliv?
Jak rozeznat daňové a nedaňové náklady?
Správné určení daňově uznatelných nákladů je zásadní při přípravě přiznání k dani z příjmů – ne všechny výdaje si totiž můžete z daní skutečně odečíst.
I když u některých nákladů je daňová uznatelnost jasná, u jiných je zapotřebí pečlivá daňová kalkulace, často pod dohledem zkušeného daňového poradce. Ten ve spolupráci s účetní musí provést důkladnou analýzu. Základem pro tuto analýzu je výsledek hospodaření – tedy rozdíl mezi výnosy a náklady nebo mezi příjmy a výdaji.
Podrobnosti o daňových a nedaňových nákladech, stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně ustanovení § 24 a 25. Zákon náklady dělí na daňové (uznatelné) a nedaňové (neuznatelné).
Daňově uznatelné náklady
Podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, můžete náklady považovat za daňově uznatelné, pokud jste je vynaložily za účelem dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. Jednoduše řečeno toto pravidlo říká, že náklady můžete uplatnit jako daňové, jen v případě, pokud prokazatelně souvisí s vaším podnikáním.
Pravidlo se dá použít na většinu běžných nákladů, jako jsou náklady na energie, mzdy zaměstnanců nebo náklady na prodávané zboží. Přesto existuje řada dalších položek, u kterých může být jejich posouzení složitější. Jedná se například o marketingové a reklamní náklady nebo specifické služby. Při případné kontrole od správce daně musíte u takových nákladů jako poplatník prokázat, že náklady přímo souvisí s budoucími zdanitelnými příjmy. Například doložením smlouvy, faktury nebo důkazy o plnění služeb.
Daňově neuznatelné náklady
Daňově neuznatelné náklady jsou ty, které vám přímo neslouží k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů.
Zákon o daních z příjmů v paragrafu 25 jasně stanovuje více než 40 různých skupin těchto nákladů.
Nejčastější uznatelné náklady:
- mzdy a odvody,
- nákup materiálu a zásob,
- energie a provozní výdaje,
- opravy a údržba majetku,
- náklady na odborné služby,
- odpisy dlouhodobého majetku,
- opravné položky k pohledávkám, …
Nejčastější neuznatelné náklady:
- pokuty a penále,
- náklady na reprezentaci,
- náklady na osobní spotřebu,
- náklady na tvorbu rezerv a fondů,
- manka a škody nepokryté náhradou,
- úroky z půjček od spřízněných osob,
- dary, …
Rozlišování mezi daňovými a nedaňovými náklady je důležité pro správné vyplnění daňového přiznání, a hlavně k udržení pořádku ve firemních financích. Zatímco jsou některé náklady jasně uznatelné, u jiných je potřeba si dát pozor a vědět, co zákon umožňuje. Pečlivá evidence a spolupráce s odborníky vám může ušetřit peníze i starosti při případné kontrole. Potřebujete poradit? Neváhejte se na nás obrátit.